František Líbal

Narodil se ve Veselí n. Lužnicí. Již během gymnaziálních studií propadl zcela malířské vášni a následné odborné vzdělání získal na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru Pirnera a Bukovace, navazujíc na slavnou éru Antonína Slavíčka.

František Líbal byl Jihočech rodem i charakterem. Již během akademických studií vyjádřil svůj vztah k milovanému rodnému kraji souborem pláten nazvaném “Vítr na blatech“. Sám autor přiznal, že ho od mládí poutaly melancholické rybníky, dramatická mračna táhnoucí se nízko nad zemí a tajemný půvab močálovitých blat.

Díky častým studijním pobytům zejména ve Francii a Itálii, poznával nové výtvarné směry. Tehdy, kromě přírodních témat, vytvořil nádherný a velmi ceněný soubor katedrál měst Kolín n.Rýnem, Paříž, Remeš, Rouen, Le Havre, Milano, Benátky, Marseille a dalších, což připomíná slavný cyklus katedrál Monetových. Nedal se však nikdy zlákat čistě módními směry. Od realistické malby přešel Líbal k velmi odvážnému, uvolněnému a zároveň dynamickému impresionickému projevu.

Od roku 1940 se usadil v Praze. Svůj zájem dělí mezi milovanou Třeboň v létě a pražský ateliér v zimě. Kromě Čech vystavoval v cizině, zejména v Rakousku, Skandinávii, Německu, Francii. Některé pražské motivy posledních let, vynikající portrétní díla a energický krajinářský projev řadí Františka Líbala mezi nejvšestrannější a nejvýznačnější české umělce své doby.